Od SK „espézetek“ k Euru – Slováci, držte se!
Já patřím celých těch třicet let k těm, co s rozdělením souhlasí, a chápu touhu Slováků po samostatnosti. Od nás Čechů zase tolik dobrého ve společném státě „Československo“ nezažili.
Už při jeho vzniku v roce 1918 se naši vrcholní političtí představitelé pochlapili, když T.G.M. profesorovi Štefánikovi za podporu a uvedení ve známost u politických špiček států Dohody slíbil naprostou autonomii Slovenska. No a jak to dopadlo, víme všichni. Sejde z očí, sejde z mysli. Štefánik, tehdy jmenovaný ministrem války, tragicky zahynul 4. května 1918 sestřelením jeho letadla při letu z Itálie do Bratislavy. Údajně si vojáci protivzdušné obrany spletli výsostné znaky Itálie se znaky Maďarska, se kterým jsme v tom čase bojovali o Slovensko. No kdyby to bylo alespoň deset let po válce, ale ostřílení váleční veteráni a takový přehmat? Stalo se, otazníky zůstaly. Na pohřeb tohoto spolubojovníka (dnes stále populární trojice Masaryk, Beneš, Štefánik) ministr E. Beneš ani prezident T.G. Masaryk nepřijeli. Beneš byl toho času ve Francii a T.G.M. prostě nepřijel! Rovněž stojí za připomenutí nesouhlas profesora Štefánika se zněním Masarykem vyhotovené Washingtonské deklarace, kterou za něj bez jeho vědomí T. G. M. podepsal. Profesor Štefánik v ní viděl některé pasáže, které nebyly pro Slovensko vhodné. O ustanovení prozatímní vlády s ním pak nejednal už vůbec nikdo. Nepřekvapí proto, že měl rovněž problém se jmenováním Beneše ministrem zahraničí. Vždyť byl pro tento resort jistě způsobilejší.
Pravdou je, že za první republiky chodili sloužit na Slovensko (i na Zakarpatskou Rus) čeští četníci, vojáci či úředníci více méně za trest. Zákonitě se taková nominace musela projevit na jejich „výkonech“ a následném vnímání těchto importovaných „Čehůnů“. To se neslo celá desetiletí. Ono i za existence ČSSR někteří z nás zažili neochotu či nevraživost při návštěvě Slovenska. Má to, jak jsem výše popisoval, své historické opodstatnění a myslím si, že právě rozdělení státu bylo a je jediné schůdné řešení těchto zcela zbytečných historických přehmatů. Vždyť tolik zdůrazňované a oběma stranami akceptované rozdělení klidnou cestou je toho více než důkazem.
Po sametu vznikla ve Federálním shromáždění nekonečná debata o následném fungování Československa, třebaže na stole ležely mnohem „důležitější“ úkoly. Pravdou je, že právě řešení tohoto soužití mělo být mantrou všech jednání. Vzpomínám, jak pan Milan Kňažko, představitel mnoha politických funkcí v letech 1989-1993, dojížděl na Pražský hrad a na kufru svého služebního BMV řady 7 měl provokativně označení SK. Nebo jak veliký obhájce slovenské samostatnosti Fedor Gál a jiní jemu podobní představitelé „samostatného“ Slovenska zapáleně hovořili o problému soužití Slováků s Čechy. Tak říkajíc přilévali olej do slovenského ohníčku. A když následně začalo „hořet“, Slovensko kvapem opustili. To není jízlivost, ale pokud tito politici lili olej do ohně, měli se za svoji domovinu v následujících letech postavit! Na horách a dědinách Slovenska se poté, co slovenský parlament v pátek 17. července 1992 přijal deklaraci o svrchovanosti, která fakticky nadřadila slovenské zákony nad zákony federace, rozhořely vatry svrchovanosti a Slováci se 1.1.1993 ocitli ve vlastním státě. Vznikl zcela nový útvar na mapě Evropy.
Slovákům i přes současné politické potíže fandím. Ono osamostatnit zcela nový státní útvar a zajistit jeho fungování uprostřed již zaběhlých zemí není nic jednoduchého. Je k tomu třeba opravdových politiků-srdcařů. A těch je jako šafránu všude, co si budeme povídat. Možná, že současná paní prezidentka chce svými častými neoficiálními návštěvami u nás výše zmiňovaným „osvíceným“ pánům něco naznačit.
Dobré nejen pro nás je, že se naši sousedé dokázali během těch úžasných třiceti let úspěšně začlenit mezi státy EU, Schengenského prostoru, NATO a přijmout oproti nám Euro. Slováci, držte se!
Josef Železný
Ani patronu, ani korunu pro Ukrajinu, jděte si válčit sami!
To pomalu denně slýchávám od stále stejně a tvrdošíjně o své pravdě přesvědčených politiků či spoluobčanů. Není to přeci naše válka!
Josef Železný
Čas rány nezahojil - nelehký osud naší demokracie
Během současné napjaté situace na bránící se Ukrajině, která čelí ruské agresi, se velmi často srovnávají dvě osoby – kancléř Adolf Hitler a prezident Vladimir Vladimirovič Putin.
Josef Železný
Dánská královna na Pražském hradě? Krásná to myšlenka…
Před cca osmi sty lety byla za dánského krále Valdemara II. provdána česká princezna Markéta Přemyslovna, dcera Otakara I... Následně převzala jméno Dagmar Dánská (asi 1186 – 24. 5. 1212) a stala se dánskou královnou.
Josef Železný
Tatíček Masaryk o Rusku: Nepřítel mého nepřítele je můj přítel
Masaryk při svém odjezdu z Ruska promlouval k legionářům, hovořil o přístupu k zemi i vzniku nového státu...
Josef Železný
Africké imigranty zcela chápu!
Evropa již desítky let pomáhá(?) africkým zemím dostat se z bídy. Vidí v tomto sebemrskačství, jakési odčinění za staletí drancování a obchodování s černými otroky.
Josef Železný
Voyager a Bůh
Všeobecné vnímání křesťanského Boha je obraz bělovlasého, vousatého dědy, kolem něhož rotují prdelatí andílci. A On sedě na obláčku trpělivě naslouchá našim steskům a přáním. Velice dojemné a milé.
Josef Železný
Chci věřit, že doba odsunů je již minulostí
Žiji v pohraničí, které zažilo v minulém století desítky let krutých událostí v duchu nacionální radikalizace obyvatelstva. Bohužel, současné dění v Evropě dává těmto úchylným myšlenkám v duchu demokracie značný prostor.
Josef Železný
Kristus klepe na dveře
Papež František den před svou volbou citoval biblický obraz, že Kristus stojí u dveří a klepe. K překvapení pak dodal: „Dnes Kristus klepe zevnitř církve a chce jít ven“.
Josef Železný
Milada Horáková v kontextu Jáchymovského pekla
Dnes, 27. 6., vzpomeneme smutného a, řekl bych, pro moderní historii civilizovaného světa hrůzného výročí vraždy doktorky Milady Horákové.
Josef Železný
Nic lidského nám není cizí! Ani to násilí!
V květnu roku 1945 se jedna z hlavních únikových cest německé armády z východní fronty na západ do amerického zajetí nacházela mezi městy Pelhřimov a Tábor.
Josef Železný
Má úcta, pánové! Jak vznikla porcelánka světového ohlasu bez dotací a podpor!
Dnešním příspěvkem bych trochu odbočil od tradičních témat v těchto blocích, ale myslím si, že nepřímo sem díky své aktuálnosti patří, třebaže jde o historii.
Josef Železný
Demonstrace „studentů života“ proti „duchovní chudobě“
Skandální, diskriminační, nedemokratické! Stát brání vzdělávání lidu, vytrvale prahnoucímu po vědění!
Josef Železný
Generace chápajících aneb Jak dál s valorizací důchodů
Tak nám přišly na přetřes důchody. Hospodářství se nedaří! Opravdu? No spíše se léta populisticky rozdávalo více, než co představovaly příjmy!
Josef Železný
A tak jsme naletěli „Šmejdům“!
S mojí ženou Zuzanou jsme spolu již třicet šest let a sezdaní na místním národním výboru třicet pět let. To to letí! Za celou dobu našeho soužití jsme nevyužili jedinou půjčku.
Josef Železný
Prezidentská volební kocovina aneb moudrost Járy Cimrmana
Nedělní ráno po prvním kole prezidentských voleb bylo jako probuzení s těžkou kocovinou z ruské nekvalitní vodky.
Josef Železný
Alphonse Mucha – naivní génius a vizionář
O vánočních svátcích jsem ve Valdštejnské jízdárně v Praze navštívil výstavu - MUCHA, Rodinná sbírka.
Josef Železný
Ztracený hlas? Nemyslím si to!
Tak se nám tu před prezidentskými volbami na samý vrchol popularity vyšplhali tři horcí favorité. No, až zamrazí.
Josef Železný
Masaryk - Jak demokracie zápasila s demokracií
T. G. Masaryk: „Má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii.“ Jednota myšlenek, slov a činů.
Josef Železný
Prezidentský leden 2023 a má žaludeční neuróza
Tak se nám to krátí. Volby nejvyšší hlavy státu jsou opravdu za dveřmi. Do nového roku vykročíme s novým, politickým a morálním reprezentantem naší společnosti, tedy většinou národa oblíbeným představitelem republiky.
Josef Železný
Česká panoramata – Královec a Předlitavsko
Se zájmem sleduji recesistická i nostalgická vzpomínání na kdysi „český“ Královec. Tak do nich přidám trochu jedu.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 39
- Celková karma 21,18
- Průměrná čtenost 818x